Závody ve sportovním lezení

Vzhledem k rozšiřování tohoto tématu je na čase vytvořit samostatně kategorie, články a šablony pro Závody v ledolezení a původní poté přesunout na Závody ve sportovním lezení

Tento článek pojednává o závodech ve sportovním lezení.

Závodní lezení (užívaná synonyma: sportovní lezení, soutěžní lezení) je neolympijská sportovní disciplína ve volném lezení. Se závodním lezením se v masovém měřítku začalo v 60. letech 20. století. V Sovětském svazu se již v roce 1960 pořádaly závody v lezení, při nichž se hodnotil čas.1) První závody v lezení na obtížnost s mezinárodní účastí probíhaly na skalách hlavně ve Francii a Itálii.

Světový pohár ve sportovním lezení je pořádán každoročně od roku 1989. Lezecké cesty bývaly vytyčené postupovým jištěním nebo ohraničené páskou, pro závody byly do skály navrtávány nové dosud nelezené cesty, někdy byly také upravené nebo vysekané nové chyty. Postupně s ohledem na množství lidí, ochranu přírody, stabilní počasí a stále se zvyšující výkonnost lezců se závody přesunuly na umělé stěny. Historie tohoto sportu u nás není dosud komplexně zmapována, výsledky lze najít ve starších časopisech (především Montana), s vývojem internetu pak na stránkách Lezec.cz (první On-line zpravodajství ve světě vůbec - přes mobilní telefonáty s reprezentantem a mistrem světa Tomášem Mrázkem)2), postupně pak také na stránkách Českého horolezeckého svazu3) Videa možno zhlédnout na stránkách IFSC.TV či na kanálu IFSCchanel na YouTube.

U rychlosti se v posledních letech závodí na tzv. standardní (certifikované) 15metrové (případně i 10metrové) trati. Na této stěně se započítává světový rekord, který v roce 2014 u mužů činil 5,60 sekund, držitelem je Danijil BoldyrevUkrajiny. Z žen je držitelkou Julija KaplinaRuska s časem 7,70 sekundy z roku 2015.4) Některé menší závody probíhají venku (zejména bouldering) až po ty největší i s mezinárodní účastí. V Česku mezi ně patří Petrohradské padání a Mejcup, ve světě je to například Melloblocco v Itálii. Na první světové závody jezdilo i mnoho slavných horolezců. Mezi ně patřil Stefan Glowacz nebo Lynn Hill), postupně však se sportovním lezením přestali a dále se věnovali lezení ve skalách nebo horách.

Postupně se začalo pořádat také Mistrovství světa ve sportovním lezení (od roku 1991) a Mistrovství Evropy ve sportovním lezení (od roku 1992), které se střídají zpravidla po dvou letech. Mezi další nejvýznamnější závody patří závody třídy Masters jako Arco Rock Master a Mellobloco, kam jsou zváni aktuáně nejlepší lezci. Obdobný systém od národních závodů po mistrovství světa funguje také u závodů juniorů a mládeže (viz Evropský pohár juniorů ve sporotvním lezení), nebo u vysokoškolských studentů (viz Akademické mistrovství Evropy ve sportovním lezení.

Mezi nejúspěšnější české závodníky patří Milan Benian, Tomáš Mrázek5) (obtížnost), Adam Ondra6) (obtížnost a bouldering), Libor Hroza7), Jan Kříž (rychlost), Jitka Mázlová, Lucie Hrozová8), Jiří Pelikán9) (ledolezení), Martin Stráník10) (bouldering), Věra Kotasová-Kostruhová11) (zejména bouldering) a Silvie Rajfová12) (bouldering).

  • Obtížnost (O) / Lead (L) - nejstarší disciplína světového poháru
  • Rychlost (R) / Speed (S) - divácky atraktivní atletická disciplína
  • Bouldering (B) - nejmladší silově technická disciplína
  • Ledolezení (zimní disciplíny) obtížnost a rychlost - této disciplíně se více věnuje také stránka Drytooling
  • High Jump - novinka, skok do chytů, má nejblíže k boulderingu

V České republice závody probíhají na umělých lezeckých stěnách i v přírodě. Na umělých stěnách organizuje komise soutěžního lezení Českého horolezeckého svazu každoročně Český pohár a MČR (obtížnost, rychlost, bouldering, ledolezení (obtížnost a rychlost) zpravidla ve všech disciplínách.13) Na tyto závody navazuje Světový pohár, Mistrovství světa a Mistrovství Evropy. Pro přípravu mladých talentů organizuje komise soutěžního lezení ČHS, Český pohár mládeže a Mistrovství České republiky mládeže (obtížnost a rychlost), pro začínající lezce pak pohár U14 (obtížnost), v dřívějších letech nazývaný Tendon cup a předtím Lanex cup. Na tyto závody pak ve světě navazuje Evropský pohár juniorů, MS juniorů a ME juniorů. Děti a mládež závodí pouze na obtížnost a rychlost s ohledem na dospívání a zdraví, v boulderingu méně často.14) Ledolezení (lezení s cepíny) na obtížnost či rychlost je zatím disciplínou dospělých.

Sportovní lezení bude v roce 2017 již počtvrté také na Světových hrách a od roku 2013 je mezi kandidáty na nový olympijský sport na LOH 2020 v Tokiu15). Obdobně ledolezení bylo zařazeno jako ukázkový sport na programu ZOH 2014 v Soči a ZOHM 2016 v Lillehammeru, pravděpodobně se objeví jako nový zimní olympijský sport na ZOH 2022 v Pekingu.16)

IFSC (sportovní lezení: lezení na obtížnost, lezení rychlost a bouldering), UIAA (ledolezení) a Český horolezecký svaz (tuzemské závody), také sestavují závodní kalendář a průběžný světový i český žebříček v uvedených disciplínách - tzv. ranking, kam se mimo závody SP nebo ČP započítávají někdy také další významné závody jako Mistrovství světa.17)18).

Pravidla závodů se liší dle kategorií závodů a dle světových či národních disciplín. Mezi nejdůležitější pojmy patří, nominace závodníků pro světové závody a závody Masters (dosažené výsledky, postupový klíč a maximální počet závodníků z jednotlivých zemí nebo kontinentů). Bodování a počítání Rankingu (týká se také národních závodů). V průběhu závodu pak izolace závodníků před startem a styl lezení během jednotlivých závodních kol (obtížnost i bouldering lze lézt systémem OS, flash, nebo s možností nacvičování cest), startovní a postupový klíč v daném závodě a disciplíně (počet semifinalistů a finalistů se liší v obtížnosti nebo boulderingu a u mužů či žen, nebo v závislosti na počtu účastníků; probíhá-li kvalifikace ve skupinách, postupuje část nejlepších z každé skupiny; rychlost se po kvalifikaci leze systémem vyřazovacího pavouka); vedlejší kritéria pro určení vítězů (čas, nebo výsledky z minulých kol); podmínky ukončení pokusu v cestě (necvaknutí postupového jištění, lezení mimo vyznačenou zónu, nepovolená pozice, předčasný start, atd.); maximální časový limit na danou cestu v obtížnosti (6 minut v kvalifikaci a 8 minut v semifinále a finále). U obtížnosti se počítá nejvyšší dosažený (kontrolovaně držený) chyt. Chyty jsou od země vzestupně očíslovány, při pohybu z chytu se přidává znaménko plus. Poslednímu (bodovanému či nejvíce bodovanému) chytu se říká Top, cesta ale končí zapnutím posledního postupového jištění (expresky). U rychlosti se měří čas od startu po dosažení Topu (tlačítka). Startuje se z nášlapů, které hlídají předčasný start. U boulderingu se hodnotí počet topů a pokusů na Top a počet zón a pokusů na Zónu (Bonus), Zóna je označená první část cesty (bouldru) u některých (menších) závodů jsou Topy a Zóny obodovány, nebo jsou bodovány všechny chyty se zvýhodněním za Top.19)20)

Mezi první oficiální trenéry patřila např. Helena Lipenská, která měla zkušenosti z mezinárodních závodů a spolupracovala také se svým tehdejším partnerem Tomášem Mrázkem, později založila vlastní trenérskou školu v Brně. Výborných trenérských úspěchů dosáhl také Libor Hroza st. - otec dvou našich vynikajících světových závodních lezců a medailistů Libora Hrozy ml. a Lucie Hrozové. Z domácích lezců patří mezi další osobnosti českého tréninku také Rudo Tefelner, autor dvou dílů publikace Trénink sportovního lezce, nebo Jan Kareš, několikanásobný světový rekordman ve shybech a majitel fitstudia v centru Prahy. V zahraničí se prosadil český Mistr Evropy a Vicemistr světa v lezení na obtížnost z roku 2013 Libor Hroza, který trénuje kanadskou reprezentaci a závodníky v USA. Český horolezecký svaz má systém školení trenérů a systém trenérských licencí akreditovaných MŠMT, od roku 2015 jsou v ČR evidováni 3 trenéři sportovního lezení licence A (Eliška Karešová, Helena Lipenská a Tomáš Binter st.) a 10 trenérů sportovního lezení licence B.21)

Viz samostatný článek Stavěč cest.

Olympijské hry

Světové hry

Mistrovství světa

obtížnost

rychlost

bouldering

ledolezení (obtížnost)

ledolezení (rychlost)

  • 2015, Kirov (Rusko): 1. Alexey Vagin (RUS) a Ekaterina Koshcheeva (RUS); 47 mužů a 31 žen
  • 2013, 1. a ; ? mužů a ? žen
  • 2011, Kirov (Rusko): 1. Pavel Guljajev (RUS) a Maria Tolokonina (RUS); 28 mužů a 20 žen

MS ve sportovním lezení MS v ledolezení

Světový pohár v závodním lezení

- body za jednotlivé světové poháry získává zpravidla první třicítka závodníků v jednotlivých kolech Bodování SP ve sportovním lezení

obtížnost

rychlost

bouldering

ledolezení (obtížnost)

ledolezení (rychlost)

  • 2015: 1. Nikolay Kuzovlev (RUS) a Ekaterina Feoktistova (RUS); 25. Milan Dvořáček (CZE); 84 bodovaných mužů a 52 žen
  • 2014: 1. Nikolay Kuzovlev (RUS) a Maryam Filippova (RUS); 64 bodovaných mužů a 38 žen
  • 2013: 1. Egor Trapeznikov (RUS) a Julia Oleynikova (RUS); 57. Mirek Matějec (CZE); 69 bodovaných mužů a 30 žen
  • 2012: 1. Kirill Kolchegoshev (RUS) a Maryam Filippova (RUS); 20. Milan Dvořáček (CZE); 25. Mirek Matějec (CZE); 56.-59. Petr Adámek (CZE); 74 bodovaných mužů a 34 žen
  • 2011: 1. Pavel Batushev (RUS) a Maria Tolokonina (RUS); 14. Lucie Hrozová (CZE); 41.-43 Mirek Matějec (CZE); 53 bodovaných mužů a 36 žen
  • 2010: 1. Pavel Gulyaev (RUS) a Nadezda Shubina (RUS); 16.-17. Lucie Hrozová (CZE); 22. Mirek Matějec (CZE); 42 bodovaných mužů a 28 žen
  • 2009: 1. Pavel Gulyaev (RUS) a Maria Tolokonina (RUS); 37 bodovaných mužů a 11 žen
  • 2008: Matevz Vukotic (SLO) a Maria Tolokonina (RUS); 11. Jitka Mázlová (CZE); 12. Silvie Rajfová (CZE); 13. Lucie Hrozová (CZE); 15.-16. Jiří Pelikán (CZE); 28 bodovaných mužů a 13 žen
  • 2007: 1. Alexander Matveev (RUS) a Maria Shabalina (RUS); 33 bodovaných mužů a 7 žen
  • 2006: 1. Maxim Vlasov (RUS) a Julia Oleynikova (RUS); 24. Jiří Pelikán (CZE); 28.-29. Martin Louda (CZE); 33.-38. Jiří Slabý (CZE); 49 bodovaných mužů a 15 žen
  • 2005: chybí údaje
  • 2004:
  • 2003:
  • 2002:
  • 2001: —

Světový pohár ve sportovním lezení Světový pohár v ledolezení

Mistrovství Evropy

obtížnost

  • 1990: —

rychlost

  • 1990: —

bouldernig

ledolezení (obtížnost)

ledolezení (rychlost)

  • 2014 UFA (Rusko): 1. Ivan Spitsyn (RUS) a Ekaterina Feoktistova (RUS); 43 mužů a 25 žen
  • 2012, Saas Fee (Švýcarsko): 16. Mirek Matějec (CZE); 37. Milan Dvořáček (CZE); 45. Petr Adámek (CZE); ? mužů a ? žen

ME ve sportovním lezení ME v ledolezení

Dimarock

Mellobloco

Akademické mistrovství světa

Akademické mistrovství Evropy

Akademické mistrovství ČR

Mistrovství Československé republiky

Mistrovství České republiky

obtížnost

rychlost

bouldering

ledolezení (obtížnost)

  • 2005, Albrechtice: 1. Dušan Janák a Milada Činčerová
  • 2010, Brno (mezinárodní): 1. Juraj Švingál (SVK) a Lucie Hrozová; 2.
  • 2012, Brno: 1. Alexandar Mataruga (SLO) a Barbara Zwerger (ITA); 3. Mirek Matějec; 3. Martina Kratochvílová; 44 mužů a 9 žen ze 6 zemí51)
  • 2013:
  • 2014:
  • 2015:

ledolezení (rychlost)

  • 2005, Albrechtice: 1. Maťo Grajciar (SVK); 2. Jiří Pelikán
  • 2012, Brno: 1. Anton Suchý (SVK) a Angelika Rainer (ITA); 2. Milan Dvořáček; 3. Martina Kratochvílová
  • 2013:
  • 2014:
  • 2015:

Český pohár v závodním lezení

obtížnost

rychlost

bouldering

Další závody v ČR

Petrohradské padání (bouldering)

závody pod širým nebem v okolí města Jesenice a obcí Petrohrad, Ležky a Žihle

Mejcup (bouldering)

závodí se současně na několika umělých stěnách v Brně

Mistrovství světa juniorů

obtížnost

  • 1991: —
  • 1992, Basilej (Švýsarsko): 1. Pavel Samoiline (RUS) a Muriel Sarkany (BEL); 10. Radek Ullmann (CZE); 11. Marek Havlík (CZE); 21. Matěj Pohorský (CZE); 27. Miroslav Stoličný (CZE); 46 juniorů a 9 juniorek
  • 1993: —
  • 1994, Leipzig (Německo): 1. Fabien Mazuer (FRA), 1. François Petit (FRA) a Marie Guillet (FRA); 8.-9. Romana Karešová (CZE); 15.-16. Pavel Rýva (CZE); 33 juniorů a 16 juniorek
  • 1995, Laval (Francie): 1. Christian Bindhammer (GER) a Liv Sansoz (FRA); kat. junioři
  • 1997, Imst (Rakousko): 1. Maksym Petrenko (UKR) a Bettina Schöpf (AUT); 12. Daniel Kadlec (CZE); 14. Lucie Potěšilová (CZE); 29. Jan Havel (CZE); 55 juniorů a 23 juniorek
  • 1998, Moskva (Rusko): 1. Yves Hasbani (FRA) a Bettina Schöpf (AUT); 15. Daniel Kadlec (CZE); 34 juniorů a 19 juniorek
  • 1999, Courmayeur (Itálie): 1. Flavio Crespi (ITA) a Delphine Martin (FRA); 31. Ondřej Marčík (CZE); 54 juniorů a 28 juniorek
  • 2000, Amsterdam (Nizozemsko): 1. Pablo Barbero Alfonso (ESP) a Barbara Bacher (AUT); 12. Jakub Hlaváček (CZE); 14. Tomáš Mrázek (CZE); 20. Martina Kadlecová (CZE); 44. Ondřej Marčík (CZE); 62 juniorů a 28 juniorek
  • 2001, Imst (Rakousko): 1. Tomáš Mrázek (CZE) a Olga Šalagina (UKR); 22. Martina Kadlecová (CZE); 26. Jakub Hlaváček (CZE); 49 juniorů a 29 juniorek
  • 2002, Canteleu (Francie): 1. Cédric Lachat (SUI) a Natalija Gros (SLO); 14. Soňa Hnízdilová (CZE); 34. Petr Solanský (CZE); 51 juniorů a 33 juniorek
  • 2003, Veliko Tarnovo (Bulharsko): 1. Eduard Marin Garcia (ESP) a Caroline Ciavaldini (FRA); 28. Petra Melicharová (CZE); 38. Petr Caha (CZE); 53 juniorů a 33 juniorek
  • 2004, Edinburgh (Velká Británie): 1. Jorg Verhoeven (NED) a Caroline Ciavaldini (FRA); 16. Jan Zbranek (CZE); 26. Kristýna Ondrová (CZE); 56 juniorů a 35 juniorek
  • 2005, Bejing (Čína): 1. Daniel Winkler (SUI) a Mina Markovič (SLO); 5. Jan Zbranek (CZE); 16. Lucie Rajfová (CZE); 56 juniorů a 44 juniorek
  • 2006, Imst (Rakousko): 1. Sean McColl (CAN) a Katharina Saurwein (AUT); 21. Lucie Hrozová (CZE); 28. Eliška Karešová (CZE); 32. Štěpán Stráník (CZE); 57 juniorů a 47 juniorek
  • 2007, Ibarra (Ekvádor): 1. Sači Amma (JPN) a Christine Schranz (AUT); 5. Silvie Rajfová (CZE); 15. Lucie Hrozová (CZE); 50 juniorů a 29 juniorek; 6. Martin Stráník (CZE) kat. A; 47 závodníků kat. A; 16. Edita Vopatová (CZE) kat. B; 38 závodnic kat. B
  • 2008, Sydney (Austrálie): 1. Jakob Schubert (AUT) a Akijo Noguči (JPN); 3. Martin Stráník (CZE); 17. Silvie Rajfová (CZE); 36. Tereza Čermáková (CZE); 54 juniorů a 43 juniorek
  • 2009, Valence (Francie): 1. Jakob Schubert (AUT) a Charlotte Durif (FRA); 8. Martin Stráník (CZE); 38. Martin Šifra; 42. Barbora Škorpilová (CZE); 45. Lukáš Skřejpek (CZE); 70 juniorů a 45 juniorek
  • 2010, Edinburgh (Velká Británie): 1. Thomas Tauporn (GER) a Alexandra Ladurner (ITA); 37. Stanislav Pekárek (CZE); 38. Tomáš Binter ml. (CZE); 56. Vojtěch Ličko (CZE); 65 juniorů a 37 juniorek
  • 2011, Imst (Rakousko): 1. Jure Raztresen (SLO) a Julia Serrière (FRA); 35. Tomáš Binter ml. (CZE); 39. Jan Jeliga (CZE); 44. Stanislav Pekárek (CZE); 45. Michaela Zbořilová; 46.-47. Markéta Pavlíčková (CZE); 50. Dominik Uher (CZE); 62 juniorů a 47 juniorek
  • 2012, Singapur: 1.
  • 2014, Noumea (Francie): 1.
  • 2016, Guangzhou (Čína): 1.

rychlost

bouldering

  • 2016, Guangzhou (Čína): 1.
  • 2015, Arco (Itálie): 1. Čon Džongwon (KOR) a Stasa Gejo (SRB); 44.-45. Andrea Pokorná (CZE) kat. junioři
  • 2014: —
  • 2013: —
  • 2012: —

ledolezení (obtížnost)

  • 2015, Saas-Fee (Švýcarsko): 1. Kevin Huser (SUI) a Nadezda Smirnova (RUS); 17 juniorů a 4 juniorky
  • 2014, Champagny (Francie): 1. Janez Svoljak (SLO) a Martina Kratochvílová (CZE); 13 juniorů a 5 juniorek
  • 2013, Saas Grund (Švýcarsko): 1. ? (?) a Petra Klinger (SUI); 2. Martina Kratochvílová (CZE) a 12. Petr Hartman (CZE); ? juniorů a ? juniorek
  • 2012: —

ledolezení (rychlost)

  • 2015, Saas-Fee (Švýcarsko): 1. Kartashev Vladimir (RUS) a Koshcheeva Ekaterina (RUS); 13 juniorů a 4 juniorky
  • 2014, Champagny (Francie): 1. Leonid Malykh (RUS) a Ekaterina Koshcheeva (RUS); 12 juniorů a 4 juniorky

MS juniorů ve sportovním lezení MS juniorů v ledolezení

Evropský pohár juniorů

Mistrovství Evropy juniorů

obtížnost

14. Vojtěch Trojan (CZE), 23. Vojtěch Vlk, 30. Jan Kendík (CZE) kat. A; 7. Eliška Adamovská, 20. Lenka Slezáková, kat. B

  • 2014, Edinburgh (Velká Británie): 1. Maël Bonzom (FRA) a Anak Verhoeven (BEL); 15. Tereza Svobodová (CZE); 18. Martin Jech (CZE); 22.-23. Petr Čermák (CZE); 24. Štěpán Volf (CZE); 30 juniorů a 23 juniorek;

17. Eliška Vlčková (CZE); 26. Petr Kliger (CZE); 30. Vojtěch Sedláček; 31. Jana Vincourková (CZE); 34. Jakub Dvouletý (CZE); 34. Veronika Scheuerová (CZE); 37. Jan Doseděl (CZE); kat. A; 6. Vojtěch Trojan (CZE); 9. Vojtěch Vlk (CZE), 9. Veronka Peltrámová (CZE); 22. Jan Kendík (CZE), kat. B

rychlost

  • 2015, Edinburgh (Velká Británie): 1. Aleksandr Shikov (RUS) a Patrycja Chudziak (POL); 9. Jan Kříž (CZE); 13 juniorů a 13 juniorek; 1. Matěj Burian (CZE) kat. B
  • 2014, Edinburgh (Velká Británie): 1. Nambot Quentin (FRA) a Nina Lach (AUT); 6. Jan Kříž (CZE) kat. junioři; 10. Matěj Burian (CZE) kat. B
  • 2013, Imst (Rakousko): 1. Artem Savelyev (RUS) a Anouck Jaubert (FRA); 22 juniorů a 11 juniorek
  • 2012, Gémozac (Francie): 1. Sergei Luzhetskii (RUS) a Julija Kaplina (RUS); 11. Eva Křížová (CZE); 13. Roman Kučera (CZE); 13 juniorů a 12 juniorek; 4. Jan Kříž (CZE) kat. A; 21. Martin Jech (CZE) kat. A; 21 závodníků v kat. A
  • 2011: —
  • 2000, Ravena (Itálie): čeští medailisté, neoficiální ME

bouldering

  • 2013, Grindelwald (Švýcarsko): 1. Domen Škofic (SLO) a Karoline Sinnhuber (AUT); 40. Dominik Otto (CZE); 41 juniorů a 27 juniorek
  • 2000, Ravena (Itálie): čeští medailisté, neoficiální ME

ME juniorů ve sportovním lezení

MČR mládeže

obtížnost

  • 2015

rychlost

bouldering

  • v posledních letech

ČP mládeže

  • v disciplínách obtížnost, rychlost a bouldering

Tendon cup

  • závody druhého stupně v lezení na obtížnost, dříve Lanex cup

Překližka cup

  • seriál závodů v různých disciplínách pořádaný na lezeckých stěnách v západních Čechách

Moravský pohár mládeže

  • seriál závodů v lezení na obtížnost pořádaný na Moravě

Související články

Externí odkazy

Závody ve sportovním lezení Závody v ledolezení


  • závody_ve_sportovním_lezení.txt
  • Poslední úprava: 07. 02. 2018 - 04:56
  • (upraveno mimo DokuWiki)